Ionizace aneb jak zvýšit kvalitu kohoutkové vody?

Vylepšit si každodenní pitný režim vodou, která může mít přímý vliv na prevenci proti nemocem případně je i pomoci léčit? Nic nemožného! Přesně na tomto stojí věda okolo ionizace vody. Jaký je rozdíl mezi zásaditou a kyselou, jaké mají vlastnosti a možnosti použití?

Ionizace vody možná není tolik profláknutá jako filtrace. Pokud ovšem hledáte možnosti, jak zaručeně vylepšit kvalitu své kohoutkové vody, pak se ionizaci nevyhnete. Stojí za to, uvidíte…

Ionizace vody: Do pitného režimu s porozuměním

Rovnováhu v lidském těle ovlivňuje několik faktorů. Mezi ty nejčastější patří například znečištěné prostředí, špatná výživa, únava, stres, kouření nebo konzumace alkoholu. Než opakovat, že jde o špatné návyky, bude lepší zmínit proč. Tyto faktory totiž vedou k akumulaci toxinů, zvýšenému okyselení a negativním účinků volných radikálů na naše tělo. Pojďme si celé tzv. překyselení rozebrat více do detailu.

Překyselení těla a jeho negativní vliv

Jak už jsem zmínil výše, nezdravé návyky se projevují hned několika důsledky. Asi nejlépe je prezentují volné radikály: Jde o molekulární struktury, které postrádají jeden elektron. Jak fungují? V těle se tvoří přirozeně a jejich úlohou je především ochrana proti různým bakteriím a virům – ničí pozměněné buňky. Problém ovšem nastává při jejich nadbytku. V tu chvíli totiž chybějící elektron v molekule zapříčiní napadení i zdravých buněk. Tím se narušuje nejen funkce buněk, ale postupně i orgánů, čímž mohou vzniknout různé nemoci.

Pokud tedy mám hned vysvětlit význam ionizace vody, pak je to snaha o udržení kyselé a zásadité rovnováhy v těle. Jedině tak se totiž budete cítit dobře a plní energie.

Princip ionizace vody

Chemický vzorec má voda pořád stejný (H₂O) a to ať jde o vodu mořskou, minerální, nebo dešťovou. Rozdíly mezi nimi jsou samozřejmě v jednotlivých vlastnostech. Existuje hned několik několik způsobů, jak s nimi pracovat respektive je změnit. Ionizace vody v tomto ohledu využívá elektrolýzu.

Proces elektrolýzy se vyučuje už v základní chemii. V jeho průběhu se minerální soli ve vodě rozpouštějí a rozbíjí se kladně nabité kovy (vápník, hořčík, draslík, sodík) společně s negativně nabitými nekovy a kyselými zbytky iontů (např. chlor, síra, fosfor). Pozitivní kovové ionty jsou přitahovány ke katodě (=kladně nabitá anoda) a naopak negativní kovové ionty k anodě (=záporně nabitá anoda). Nádoba, ve které se elektrolýza provádí bývá rozdělena membránou, aby se jednotlivé prvky mohly rozdělit. V důsledku těchto pohybů se totiž v jedné části poblíž katody akumulují zásadité kovy (Ca, Mg, K, Na) a hydroxyl OH ionty (resp. ionizovaná zásaditá voda). Naopak u anody se shromažďuje chlor, síra a fosfor společně s H+ ionty vodíku (resp. ionizovaná kyselá voda).

Grafické znázornění techniky zvané elektrolýza (zdroj: fitvoda.cz)

Jak fungují ionizátory vody?

Pojďme si ale celou chemickou teorii převést do praxe. Přístrojem, který můžete mít ať už na kuchyňské lince případně ukrytý pod ní, protéká přímo voda přes vodovodní řád. Řízen je nízkým napětím a kapalina se směřuje do komory s titanovo-platinovými deskami. Na druhou stranu existují také ionizační konvice, které jsou mobilnější a nevyžadují napojení na vodovod. Do těchto přístrojů vodu lijete přímo do avizované komory. Zde dochází k procesu elektrolýzy. Po avizovaném rozdělení na kovové a nekovové ionty se mezi katodou a anodou voda rozděluje na živou (pH 8 – 14) a mrtvou (pH 0 – 6). Poměrově je to pro zajímavost asi 70 % ku 30 %. Samozřejmě k pití je určena především voda živá, ovšem k tomu se ještě dostanu.

Ionizovaná zásaditá voda

Pokud od někoho uslyšíte, že si vodu ionizuje, pak s největší pravděpodobností pije právě ionizovanou zásaditou vodu resp. vodu živou. Má totiž velmi zajímavé antioxidační vlastnosti, vyšší pH a je složena z menších molekulárních sloučenin než voda obyčejná. Díky tomu se mnohem snadněji „vstřebává” a hydratuje organismus. Vyzkoušet si to můžete i na pokožce pro porovnání.

Ionizovaná zásaditá voda má negativní ORP (-900 mV – 0), což v praxi znamená, že tělo po vypití získává zásobu volných elektronů. Ty se přirozeně připojují k přemnoženým volným radikálům a neutralizují tak jejich možné škodlivé účinky. Díky tomu jsou v bezpečí zdravé buňky. Benefity? Volné elektrony nejen ubrání zdravé buňky od nenasytných volných radikálů, zabraňují i jejich mutaci, posilují imunitní systém a zpomalují proces stárnutí.

Co byste si jako budoucí ionizátoři měli uvědomit, je fakt, že negativní ORP si zásaditá voda udrží jen chvíli. Respektive tedy maximálně v rozmezí od 24 do 36 hodin. Pokud tedy chcete vyzkoušet výčet benefitů, ionizovanou vodu byste měli pít čerstvou. V praxi to znamená starou maximálně 12 hodin. Jinak se hodnota ORP znovu neutralizuje případně přemění na slabě pozitivní, čímž účinky mizí.

Možnosti použití

Vysoká zásaditost (pH > 9,5)

• Vaření (čaj, káva, apod.)
• Před a po konzumaci alkoholu
• Vypláchnutí úst po čištění zubů
• Odstranění mastnoty z povrchů a textilií

Mírná zásaditost (pH 8,5 – 9,5)

• Denní pitný režim
• Zvířata
• Péče o vlasy
• Odstraňování chemie z ovoce a zeleniny
• Mytí syrového masa a ryb

Nízká zásaditost (pH 7,5 – 8,5)

• První krok v pití ionizované zásadité vody – tělo si musí zvyknout
• Zavlažování rostlin

Ionizovaná kyselá voda

Zatímco zásaditá voda je považována za vodu živou, kyselé se přezdívá mrtvá. Už jen v pojmenování jde cítit, že budou mít naprosto odlišné vlastnosti. Ionizovaná kyselá voda má nízké pH a pozitivní ORP (0 – +1100 mV), což značí nedostatek elektronů. Přirozeně si je ale umí získat z mikrobů, bakterií, hub a jiných patogenů, čímž je ničí.

Proč označení mrtvá voda? Možná vás tento termín vyděsil a hned první myšlenky mířily rychle pryč. V kyselém prostředí nemohou mikroorganismy žít ani se reprodukovat. Ionizovaná voda tak přináší benefity spíše v rámci vnějšího užití a k pití není vhodná. Funguje jako skvělá dezinfekce a to čistě přírodní. Už tímto čistě z principu poráží chemické alternativy, které se jen čiší škodlivými látkami.

Možnosti použití

Nízká a mírná kyselost (pH 4,5 – 6,5)

• Péče o pleť (tonikum)

Vysoká kyselost (pH <4,5)

• Dezinfekce ovoce a zeleniny
• Sterilizace nádobí
• Dezinfekce interiérů a povrchů
• Odstranění nepříjemného zápachu nohou
• Odstranění mrtvé kůže z chodidel a prstů
• Čištění citlivých částí těla
• Prevence nachlazení a bolesti v krku (kloktání!)
• Odstranění mšic a dalších škůdců
• Bělení prádla

Postříbřená voda

Doteď jsem postříbřenou vodu nezmínil, zaznít by tu ovšem rozhodně měla. Vlastnosti stříbra jako přirozeného antibiotika jsou známé už pěknou řádku let. Dříve se postříbřená voda vyráběla jednoduše tak, že se ve stříbrné nádobě nechávala voda odstát. Dnes samozřejmě můžete mít speciální konvici, která je schopná vodu obohatit o ionty stříbra metodou elektrolýzy. 

Kladné stříbrné ionty, o které je postříbřená voda obohacena, se pohybují ke stěnám bakterií. Díky své velikosti mohou následně proniknout přímo do mikroorganismu a začnou narušovat funkci bakteriálních enzymů a proteinů, čímž je postupně zabíjí. Na rozdíl od rozšířených antibiotik si bakterie nemohou na působení stříbrné vody zvyknout. Funguje tedy pokaždé a nabízí zajímavou cestu k lepšímu zdraví.

Možnosti použití

Koncentrace stříbra <0,02 mg/l

• Zlepšení celkového zdraví
• Léčba horečky
• Prevence proti vnitřním onemocněním

Koncentrace stříbra 0,02 – 2,0 mg/l

• Prevence proti gastritidě
• Prevence proti dětským chorobám (kloktání!)

Koncentrace stříbra 2,0 – 5,0 mg/l

• Léčba těžké otravy jídlem

Koncentrace stříbra 5,0 – 20,0 mg/l

• Prevence proti angíně (kloktání!)
• Omývání ran s problematickým hojením

Koncentrace stříbra >5,0 mg/l (pouze vnější použití)

• Vyplachování hrdla, nosu, uší a ušních kanálků
• Praní v případě virových infekcí nebo jiných typů epidemií
• Prevence proti nachlazení (kloktání!)
• Obklady na popáleniny
• Ošetření plísňových onemocnění
• Ošetření problémů v dutině ústní

Máte s ionizací vody zkušenosti? Nezapomeňte se o ně podělit v komentáři!