Vitamin K – lídr srážlivosti krve

Vitamin K patří mezi vitamíny rozpustné v tucích, může se tak ukládat v lidském těle. Označení “K”, které se dobře pamatuje připomenutím slova “Krev”, je odvozeno z německého slova “Koagulation” tedy od procesu srážení krve. Nezbytný je zejména pro funkci několika proteinů, které se na procesu podílejí. Význam vitamínu K dále najdeme v rámci procesu mineralizace kostí, buněčného růstu případně metabolismu proteinů cévní stěny.

Tělo si vitamin K sice ukládá, reálně ale pouze v malém množství, které může být rychle vyčerpáno. Musí se tak dbát na jeho dostatek a to ideálně jinak než doplňky stravy, které bývají až nejzazším řešením. Organizmus vitamin K potřebuje, aby mohl proteiny produkovat. Pokud se vám nepodaří udržet jeho optimální koncentraci, tělo proteiny ztrácí. Zjednodušeně tak lze říct, že nedostatek vitaminu k se projevuje zvýšenou krvácivostí

Přirozeně se vyskytují dvě formy vitaminu K. První z nich, vitamin K1 neboli fylochinon je syntetizován rostlinami nejčastěji listovou zeleninou. Vitamin K2 neboli menachinon potom produkují bakterie a lze se s ním setkat především v masu, sýrech případně vejcích. Na rozdíl od fylochinonu, menachinon lze dělit i dále. Největší rozdíl mezi oběma formami ovšem shledáme v jejich využití v organismu. Zde má fylochinon na starosti především srážení krve a jeho hlavním orgánem působení jsou játra. Menachinon hraje důležitou roli v tzv. nekoagulačních dějích, tedy metabolismu a mineralizaci kostí, v buněčném růstu a v metabolismu buněk. Vitamin K2 se vyskytuje především v orgánech mimo játra a to i ve vyšší koncentraci. Jeho jedinečná biologická funkce ovšem ještě nebyla popsána.

Funkce

Už z předchozích řádků je patrné, že funkce vitaminu K závisí na jeho formě. Proto si projdeme postupně jednu po druhé:  

Srážení krve (hemokoagulace)

Srážení krve je velmi významná přednost vitamínu K1. Nutná je schopnost vázat vápenaté ionty (Ca2+) pro aktivaci sedmi vitamin K dependentních faktorů srážlivosti v koagulační kaskádě. Už z významu slova kaskáda lze vyvodit, že jde o celou řadu akcí, z nichž každá je závislá na té předcházející. Výsledek správného průběhu tohoto celku je zastavení krvácení, respektive tedy vytvoření sraženiny.

Někteří lidé mohou mít problémy s vyšší tvorbou sraženin, což může vést k blokaci průtoku krve v tepnách na srdci, mozku nebo plicích. Dojít tak může až k infarktu, mozkové mrtvici nebo plicní embolii. Za tímto účelem byly vyvinuty léky, odborně perorální antikoagulancia, které krevní srážlivost snižují. Nejdostupnějším a nejznámějším z nich je warfarin, který brání regeneraci vitaminu K a vytváří v těle jeho nedostatek.

Fakt, že se vitamin K ukládá v tucích a tělo si jej malé míře uchovává, již zazněl. Tělo jej může v rámci tzv. cyklu vitaminu K recyklovat. Působení perorálních antikoagulancií tento cyklus narušuje případně úplně přerušuje. Vzniklý nedostatek se pak projevuje na nedostatečném aktivování koagulačních faktorů a kaskáda nemůže správně proběhnout. Tvorba sraženiny se tak výrazně přibrzdí. Pacienti užívající warfarin se musí mít ohledně přijmu vitaminu K na pozoru. Doporučuje se vitamin K nevysazovat a spíš naopak dbát na jeho stabilní příjem bez větších výkyvů. I lidé užívající warfarin mohou přijímat 90-120 mikrogramů za den, což odpovídá doporučené dietní dávce pro zdravého dospělého člověka.

Mineralizace kostí

Zatímco při srážení krve se činí hned několik proteinů, v kostech byly izolovány tři dependentní: osteocalcin, matrix GLA protein (MGP) a protein S. Osteocalcin (neboli kostní GLA protein) je syntetizovaný osteoblasty, tedy buňkami tvořícími kost. Jeho syntéza je v těle regulována aktivní formou vitaminu D, neboli kaltcitriolem. Funkce osteokalcinu tak úzce souvisí s kostní mineralizací, která je podmíněna vitamin K dependentní gama-karboxylací tří zbytků kyseliny glutamové. Protein MGP byl nalezen v kostech, chrupavkách i měkkých tkáních. Studie na zvířatech ukázaly, že MGP zabraňuje kalcifikaci měkkých tkání a chrupavek a usnadňuje normální růst a zrání kostí. Vitamin K dependentní antikoagulační protein S je syntetizován osteoblasty, ale jeho role v metabolismu je zatím nejasná. Každopádně deficienci proteinu S lze zdědit a u dětí se pak mohou tvořit komplikace spojené se zvýšenou krevní srážlivostí nebo se sníženou hustotou kostního minerálu.

Buněčný růst

Zde se výrazně projevuje vitamin K dependentní protein Gas6, který byl nalezen v nervovém systému, srdci, plicích, žaludku, ledvinách i v chrupavkách. Přesný mechanismus jeho účinku ještě nebyl stanoven. Gas6 se ovšem jeví jako regulační faktor buněčného růstu s buněčně-signálními aktivitami. Pravděpodobně tak bude důležitý u různých buněčných funkcí např. při buněčné adhezi, proliferaci buněk a ochraně proti apoptóze. Jeho roli můžeme chápat ve vztahu k vývoji a stárnutí nervového systému, při regulaci krevních destiček nebo při cévní homeostáze.

Jak poznat nedostatek vitaminu K?

Nedostatek vitaminu K lze vypozorovat na základě několika příznaků. Mezi ty patří modřiny, krvácení z nosu a dásní, krev v moči a ve stolici nebo velmi těžké menstruační krvácení. U kojenců může nedostatek vitaminu K vést dokonce až k život ohrožujícímu krvácení, respektive k intrakraniální hemoragii. Z příznaků, které lze stěží prakticky vypozorovat na denní bázi patří například řídnutí kostí (osteoporóza) u žen po menopauze. Suma sumárum nedostatek vitaminu K způsobuje špatnou karboxylaci osteokalcinu a s tím spojenou sníženou aktivitu osteoklastů. Dochází tak k pomalejší obnově kostí a k nedostatečnému zabudování vápníku. Nejsou potom dostatečně pevné a odolné, mnohem snadněji se lámou. 

Nejvíce ohroženi jsou nedostatkem vitaminu K novorozenci. V mateřském mléku je totiž obsaženo jen relativně malé množství, hladinu mají ale obecně nižší. Vitamin K se totiž špatně přenáší přes placentární bariéru, střeva kojenců nejsou dosud kolonizována bakteriemi syntetizující menachinon a cyklus vitaminu K nemusí být u novorozenců plně funkční. Pokud má dítě matku na antikonvulzivní terapii, kojenec je nedostatkem vitaminu K ohrožen také. Řešení je přes hrozbu života ohrožujícího krvácení poměrně snadné. Novorozencům se podává vitamin K1.

Nedostatek vitaminu K, který by výrazně ovlivňoval srážení krve, není u běžně se stravujících dospělých jedinců obvyklý. Nahrává tomu především fakt, že lze jednoduše získat z listové zeleniny. Cyklus vitaminu K jej ale také nepřetržitě obnovuje a bakterie již mohou syntetizovat menachinon. Mezi ohrožené skupiny tak především patří uživatelé antikoagulačních léků nebo jednotlivci s významným poškozením nebo onemocněním jater. Vystaveni nedostatku vitaminu K mohou být ale také jedinci s poruchami absorpce tuku.

Jak poznat nadbytek vitaminu K?

Vitamin K má přirozeně velmi malý potenciál pro toxicitu. Tělo si jeho množství umí dobře korigovat. Nadbytek vitaminu K nemá podle výzkumu u zvířat a u lidí žádné vedlejší účinky. Platí to jak pro vitamin K přijímaný ve stravě, tak i pro vitamin K přijímaný v doplňcích stravy.

Formy

Vitamin K v potravinách

Velkou výhodou, kterou vitamin K skýtá, je rozhodně hojné rozšíření v nejrůznějších potravinách. Opět zde narážíme na prvotní dělení na fylochinon a menachinon, každý se totiž vyskytuje trochu jinak a pro správné dávkování je potřeba s tím počítat.

Potraviny bohaté na vitamin K1

Fylochinon se především objevuje v listové zelenině. Setkat se s ním ale můžeme také v rostlinných olejích a minimálně i v ovoci.

  • Syrový špenát
  • Syrový zelený listový špenát
  • Syrová brokolice
  • Syrová petržel
  • Syrová kapusta
  • Syrová řeřicha
  • Olivový olej
  • Řepkový olej
  • Sojový olej
  • Majonéza

Potraviny bohaté na vitamin K2

Menachinon běžně syntetizují bakterie, které za normálních okolností kolonizují tlusté střevo. I přesto lze jeho hladinu lehce korigovat příjmem potravin.

  • Kuřecí maso
  • Hovězí maso
  • Čedar
  • Mozzarella
  • Mléko
  • Vejce
  • Losos

Důležité je připomenout, že formy a množství vitaminu K v těchto potravinách jsou velice ovlivněny v závislosti na bakteriálních kmenech použitých k výrobě. Svou roli hrají také fermentační podmínky, případně u masa krmení, které se zvířeti dostalo. U drůbeže se například do krmení přidává z tohoto důvodu menadion.

Doplňky stravy

S vitaminem K se lze setkat ve většině multivitaminových doplňků. Obvykle v hodnotách nižších než 75 % DV. Samozřejmě v obchodech narazíte i na doplňky stravy čistě s vitaminem K případně na směsi s několika dalšími živinami, nejčastěji vápníkem, hořčíkem nebo vitaminem D. V těchto přípravcích lze samozřejmě počítat s vyšším obsahem, který bývá často i 4050 mikrogramů (5063 % DV).

V doplňcích stravy se využívá několika různých forem vitaminu K. Pokud začneme vitaminem K1, nejčastěji se prodává ve formě fylochinonu nebo fotonadionu (syntetická forma). Vitamin K2 se na pultech objevuje buďto jako MK-4 nebo MK-7. 

Dávkování

Níže najdete jednoduchou tabulku doporučené denní dávky vitaminu K. Většina lidí tyto hodnoty s přehledem splní ve svém jídelníčku bez povšimnutí a nemusí tak vůbec řešit alternativní způsoby příjmu.

Příjemce

Doporučená dávka

Novorozenec (0-6 měsíců)

2 mikrogramy/den

Dítě (7-12 měsíců)

2,5 mikrogramu/den

Dítě (1-3 roky)

30 mikrogramů/den

Dítě (4-8 let)

55 mikrogramů/den

Dítě (9-13 let)

60 mikrogramů/den

Dívka (14-18 let)

75 mikrogramů/den

Žena (19 let a více)

90 mikrogramů/den

Těhotná nebo kojící žena (pod 19 let)

90 mikrogramů/den

Těhotná nebo kojící žena (19 – 50 let)

75 mikrogramů/den

Chlapec (14-18 let)

75 mikrogramů/den

Muž (19 let a více)

120 mikrogramů/den

Konzumace

Užívání doplňků stravy za účelem srovnání hladiny vitaminu K v organismu se doporučuje jedině, pokud tak rozhodne doktor. Důvodem k tomu je především proměnlivá dávka s věkem nebo zdravotním stavem. Není se ovšem čeho bát. Dospělých, kteří by trpěli na nedostatek vitaminu K je naprosté minimum a to hlavně díky obsažení ve spoustě potravin.

Pokud přece jenom bude váš zdravotní stav vyžadovat příjem doplňků s vitaminem K, obecně se doporučuje užívat jednu tabletu denně s jídlem. Rozdíl může nastat s rozdílným množstvím léčiva, případně při různých onemocněních. Proto případné dávkování doporučujeme diskutovat s lékařem.

Kombinace léčiv

Zatímco předávkování respektive nadbytek vitaminu K nemá takřka žádné účinky, pokud se spojí s jinými léčivy, může dělat problémy.

Warfarin a další antikoagulacia

Vitamin K může mít vážnou a potenciálně i velmi nebezpečnou interakci s antikoagulancii. Jde především o léky jako warfarin, fenprokumon, acenokumarol a toklomarol, které se běžně používají. Jejich uživatelé se tak musí mít s hladinou vitaminu K na pozoru. Příjem z potravin i doplňků stravy totiž musí být konzistentní bez jakýchkoli náhlých výkyvů. 

Antibiotika

Antibiotika mohou ničit bakterie, které produkují vitamin K ve střevech, čímž naruší jeho stav v těle. Výrazněji se tato situace může projevit u cefalosporinových antibiotik, jako je cefoperazon. Doplňky vitaminu K ze začátku nejsou nutné. Pacienti by se na ně měli obrátit jen v případě, že antibiotika užívají již několik týdnů a mají špatný příjem vitaminu K.

Sekvestranty žlučových kyselin

Sekvestranty žlučových kyselin, například cholestyramin a kolestipol, které se používají ke snížení hladiny cholesterolu, mohou snížit absorpci vitaminu K. Podobný vliv mají i na další vitamíny rozpustné v tucích. Pokud tyto léky užíváte mnoho let, raději se poraďte s lékařem a hladinu vitaminu K kontrolujte.

Orlistat

Jako lék na hubnutí snižuje absorpci tuku z potravy a tím může také snížit absorpci vitamínů rozpustných v tucích. Největší problémy ve vztahu k vitaminu K dělá, pokud je užíván společně s warfarinem. Samostatně se tolik neprojevuje, byť při jeho užívání doporučují doktoři pacientům sáhnout i po multivitaminovém doplňku.

 

Nejsme zdravotní poradci. Informace, které jsme shromáždili, sdílíme pro usnadnění orientace v problematice. Přistupujte k nim kriticky. Rozhodnete-li se na základě našich článků jednat, činíte tak na vlastní zodpovědnost.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Odběr novinek e-mailem

Sledujte na sociálních sítích