Draslík – minerál na nervy, svaly i srdce

Draslík neboli potassium se jakožto minerál vyskytuje v každé buňce. Patří mezi elektrolyty, které vedou elektrické impulsy po celém těle. Pomáhají tak při několika tělesných funkcích. Patří mezi ně například srdeční rytmus, krevní tlak, kontrakce svalů nebo trávení. 

Lidské tělo draslík neprodukuje, proto je velmi důležité jej doplňovat formou široké škály potravin. Přirozeně na něj narazíte v ovoci, zelenině, ale i v kvalitním masu. Správné dávkování je velmi důležité. Nízká hladina se totiž může projevit vážnými zdravotními komplikacemi. Podobná, mnohdy i horší situace, může ale nastat i pokud příjem přeženete a hladina bude příliš vysoká. 

Funkce

Draslík se řadí na třetí příčku mezi nejhodnotnější minerály v těle. Je také nezbytný pro vytváření zásob cukrů a pro jejich následnou přeměnu na energii. Hladinu draslíku regulují v těle ledviny, které, pokud jsou zdravé, vyloučí nadbytek v moči.

Kromě již zmíněných tělesných funkcí má vliv i na regulaci tekutin. Lidské tělo je tvořeno z přibližně 60 % vodou. Rozdělíme-li tento objem dále, 40 % se nachází uvnitř buněk v látce zvané intracelulární tekutina (ICF). Zbytek, tedy 60 %, lze najít mimo buňky, respektive ve formě krve, mozkomíšního moku nebo v mezerách mezi buňkami. Tato tekutina nese název extracelulární (ECF). Poměr vody v obou tekutinách mají na starost právě elektrolyty. Pro zajímavost, pozici hlavního elektrolytu v ICF zajišťuje draslík, zatímco o ECF se stará sodík. Poměr počtu elektrolytů k množství tekutiny nazýváme osmolalita a za normálních podmínek je stejná uvnitř i vně buněk. Při nedostatku jednoho z elektrolytů se hladina vody přemisťuje, aby se osmolalita opět vyrovnala. Tento proces může způsobit smršťování buněk nebo naopak jejich nabobtnání a následné praskání. 

Draslík hraje výraznou roli také v nervovém systému. Ten totiž při přenášení vzruchů mezi mozkem a tělem využívá nervových impulsů, čímž pomáhá regulovat svalové kontrakce, srdeční rytmus, reflexy a další funkce těla. Nervové impulsy jsou generovány ionty sodíku pohybující se směrem do buněk a ionty draslíku pohybující se směrem ven z buněk. Pohyb iontu změní napětí buňky, které aktivuje nervový impuls. Pokud hladina draslíku v těle klesne, schopnost těla generovat tyto reakce může být velmi výrazně ovlivněna.

Hladina draslíku má ještě významný vliv na svalové kontrakce. Jakákoli nerovnováha tohoto minerálu v těle tak může lehce způsobit svalovou slabost. Mnohem nebezpečnější ovšem bývá s tím spojený nepravidelný srdeční rytmus.

Jak poznat nedostatek draslíku?

Nedostatek draslíku v těle lze vypozorovat na základě několika necharakteristických příznaků. Nejprve se objevuje svalová slabost, bolest hlavy, únava, závratě nebo zmatenost. Pokud na toto oslabení nepřijde včas, může se prohlubovat a vyvolat poruchu srdečního rytmu, paralýzu kosterních svalů nebo paralýzu střev.

Nedostatek draslíku v těle může mírně ovlivnit přehnaná konzumace černé kávy nebo alkoholu. Mnohem závažnější nedostatek ovšem vyvolává užívání některých léků jako diuretika nebo kortikosteroidy. Stejný problém může nastat i při dlouhodobém užívání projímadel. S léky proto opatrně. Vždy průběh léčby konzultujte s doktorem.

Nemoci samozřejmě mají také výrazný vliv na nedostatek draslíku. Nejčastěji se tento neduh objevuje u diabetiků a bývá léčen po domluvě s lékařem doplňkem stravy. Vliv na nízkou hladinu draslíku mají ale také některé onemocnění ledvin, případně průjmy, zvracení nebo zvýšené pocení.  

Na potassium by tak rozhodně neměli zapomínat sportovci. Nejvíce se jeho nedostatek projevuje při dlouhém běhu, kdy je tělo vystaveno nadměrnému pocení. Pokud nedostane tělo potřebné vitamíny a minerály například formou iontového nápoje, mohou se objevovat nepříjemné svalové křeče.

Jak poznat nadbytek draslíku?

Mnohem nebezpečnější nadbytek draslíku lze pociťovat jako jemné brnění v končetinách. Objevují se pocity slabosti, někdy doprovázené zvracením nebo průjmy. Vyústit mohou až k poruchám srdečního rytmu nebo svalové paralýze. Příčiny těchto obtíží jsou tak pestré, že jejich určení a odstranění patří výhradně do rukou lékaře.

Vysoké dávky draslíku v tabletové formě mohou způsobit poranění žaludku. Lidé s porušenou funkcí ledvin se musí mít na pozoru. Může u nich hrozit otrava. Vše se řeší za pomoci přísné kontrolované diety s nízkým obsahem tohoto minerálu. 

Formy

1. Draslík v potravinách

Výhodou draslíku je jeho hojné rozšíření. Takřka každá potravina obsahuje alespoň malou dávku. Pokud patříte mezi aktivní sportovce nebo potřebujete hladinu spolehlivě udržovat v normálu, implementujte do svého jídelníčku ty s prokázaným nejvyšším obsahem: 

  • banány
  • avokádo
  • grapefruity
  • brambory
  • batáty
  • brokolice
  • bílé fazole
  • sardinky
  • kvalitní hovězí maso
  • čerstvé nefermentované mléko

Potassium můžete čerpat také z nápojů, konkrétně například z kokosové vody nebo černého čaje.

2. Doplňky stravy

V doplňcích stravy lze draslík najít hned v několika formách:

  • chlorid (nejčastější)
  • citrát
  • glukonát
  • fosfát
  • aspartát
  • hydrogenuhličitan

Pozor na jodid draselný, který se svou miligramovou dávkou bývá často mylně chápán jako zdroj draslíku, byť se využívá pro doplnění jódu!

Obvykle multivitaminy nabízí okolo 80 mg draslíku v jedné dávce. Pokud sáhnete čistě po draslíkových doplňcích, pak se může vyšplhat až na 99 mg. Výš už s obsahem výrobci moc často nechodí, na trhu ovšem lze najít několik výjimek.

Vstřebáváním různých forem draslíku z doplňků stravy se zatím příliš studií nezabývalo. Alespoň jedna z roku 2016 odhalila, že člověk je schopen absorbovat takřka 94 % glukonátu draselného. Což je srovnatelná míra absorpce jako u draslíku z brambor. Dřívější studie potom nahlédla na tekutou formu chloridu draselného, kterou tělo absorbuje několik hodin. V případě potahované tabletové formy se tato doba samozřejmě prodlužuje.

3. Náhražky kuchyňské soli

S vysokým obsahem draslíku se lze setkat i v případě náhražek soli. Mnoho z nich totiž používá chlorid draselný jako náhradu části nebo dokonce veškerého chloridu sodného. Obsah draslíku se pak v závislosti na tom výrazně liší. Nejčastěji se udává rozpětí od 400 mg do 2800 mg na čajovou lžičku

Pokud máte problémy s ledvinami, případně užíváte nějaké předepsané léky, raději přechod na náhražku soli konzultujte se svým lékařem. Právě kvůli vysokému obsahu draslíku by se u vás totiž mohla objevit hyperkalemie, tedy nadbytek draslíku v krvi.

Dávkování

Denní dávka draslíku závisí na několika faktorech:

  1. fyzický stav
  2. úroveň denní aktivity
  3. etnická příslušnost

Doporučená denní dávka proto udávána přesně není, minimálně byste ale měli 3500 mg draslíku tělu poskytnout. Zajímavé je, že například v USA se doporučuje minimálně 4700 mg, byť není zdravotní benefit dle vědců o nic větší. Uvažujme tedy dávku mezi 3500 mg – 4700 mg na dospělého jedince. U dětí činí 2500 mg – 3700 mg, tedy o gram méně. Příjem draslíku je samozřejmě třeba držet dlouhodobě v normě, pokud vám tedy doktor nepředepíše něco jiného. 

Výjimky

Pokud často sportujete, rozhodně byste měli mířit primárně k vyššímu příjmu. Už víte, že hromadu draslíku vypotíte a je tak třeba jej zpátky doplňovat během dne. Při vrcholových sportech se doporučuje vybírat doplněk stravy, kde je draslík ve formě využitelné pro tělo – ve formě citrátu. Zvýšený příjem (minimálně 4700 mg na den) by měli mít také skupiny lidí, které ohrožuje riziko:

  • vysokého krevního tlaku
  • ledvinových kamenů
  • osteoporózy
  • mozkové mrtvice

Konzumace

Co se týče doplňků stravy, v rámci draslíku je možná překvapivě nebudete příliš potřebovat. V dobře naplánovaném jídelníčku ho totiž přijmete až dost. Pokud tak nemáte nějakou výraznější potíž spojenou s draslíkem v těle, na doplňky vůbec nemusíte myslet. V případě, že trpíte velkým nedostatkem nebo například cukrovkou, pak se ideálně poraďte se svým lékařem. 

Doplňky stravy pokud možno konzumujte při hlavním jídle. Samozřejmě záleží, kolik tablet pokryje váš denní příjem. Musí se užívat odděleně, což znamená každou přiřadit k jídlu a nezapomenout řádně zapít vodou.

Kombinace léčiv

Doplňky stravy často nabídnou kromě jednoho minerálu, také další příměsi. Zaměřit se vyplatí především na kombinace:

  • Draslík + hořčík (pomáhají udržet normální krevní tlak, podporují činnost svalů, funkci nervové soustavy a správný vývoj kostí)
  • Draslík + další minerály
  • Draslík + další elektrolyty

Nutné je dávat pozor na neshody mezi léky. Doplňky stravy s draslíkem se rozhodně nesnesou s:

  • léky na snížení krevního tlaku (ACE inhibitory)
  • léky na snížení krevního tlaku (blokátory receptorů pro angiotenzin)

V případě společného užívání hrozí hyperkalemie, případné konflikty léčiv proto diskutujte s lékařem.

 

Nejsme zdravotní poradci. Informace, které jsme shromáždili, sdílíme pro usnadnění orientace v problematice. Přistupujte k nim kriticky. Rozhodnete-li se na základě našich článků jednat, činíte tak na vlastní zodpovědnost. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.

Odběr novinek e-mailem

Sledujte na sociálních sítích