Zinek – organizátor růstu, plodnosti a učení

Zinek je minerál, jemuž se často říká „esenciální stopový minerál“, neboť ho lidské tělo pro svou zdravou funkci potřebuje jen relativně velmi malé množství. Ve zdravém organismu se běžně nachází asi 2-4 gramy zinku, což z něj dělá po železe druhý nejhojněji zastoupený stopový minerál v lidském těle.

Jeho vysokou koncentraci lze nalézt v mozku, svalech, kostech, ledvinách, játrech a vůbec nejvyšší v prostatě a očích. Jelikož si organismus zinek nijak neukládá ani jej neumí vyrobit, musí být pravidelně doplňován z jídelníčku nebo doplňků stravy.

Mezi hlavní potravinové zdroje zinku patří například červené maso, drůbež, sýr, ryby či ústřice. Za ideální zdroj zinku jsou (bohužel pro vaši peněženku) považovány poslední jmenované ústřice. Z rostlinného spektra lze jmenovat cereálie (celozrnné), ořechy, dýňová semínka nebo fazole. Všeobecně také platí, že živočišné potraviny nejenže obsahují víc zinku než potraviny rostlinné, ale zároveň je z nich zinek biologicky snáze dostupnější.

Funkce

Dostatek zinku je zcela klíčový pro funkci přibližně 300 různých enzymů a enzymatických systémů (například inzulínového), jejichž jsou součástí. Patří mezi ně reakce z metabolismu makroživin, ale také například syntéza DNA a RNA (zinek potřebuje ke své funkci více než 1000 transkripčních faktorů) nebo genová exprese. Zinek má rovněž na starost regulaci apoptózy neboli programované buněčné smrti.

Zvlášť důležitý je v době růstu a vývoje organismu, kde zodpovídá za správné tělesné i duševní dospívání jak u kojenců, tak u dětí a zejména v poslední době je zdůrazňován jeho význam pro zdravý pohlavní vývoj a správnou funkci pohlavních orgánů u mužů. Zinek rovněž hraje klíčovou roli pro udržení zdravého zraku, díky čemuž lze jeho vysokou koncentraci nalézt v oční duhovce.

Lidé se o zvýšení příjmu zinku zpravidla zajímají kvůli jeho účinkům na imunitní systém (je doporučován jako účinný lék proti nachlazení – zejména rýmě – a řadě infekcí), hojení ran, srážení krve, funkci štítné žlázy a celkovou „údržbu“ lidského těla. Ženy také zajímají jeho účinky na vlasy, nehty, pokožku nebo plodnost a početí. Muži by si zase měli příjem zinku hlídat kvůli tomu, že ovlivňuje hladinu testosteronu.

V mozku zinek hraje zásadní roli v plasticitě synapsí, a tedy v procesu učení. Jeho dostatek je nutný pro správou regulaci celé centrální nervové soustavy.

Jak poznat nedostatek

Nedostatek zinku je dnes jedním ze závažných globálních problémů, neboť v rozvojových zemích dle odhadů stále nemají ve stravě dostatek zinku téměř 2 miliardy lidí.

Nejrizikovější skupinou, u které může nedostatek zinku nejsnáze způsobit nezvratné změny k horšímu, jsou děti, u nichž dochází ke zpomalení růstu i celého procesu dospívání. Hrozí u nich nejen nižší vzrůst, ale i častější výskyt infekcí, průjmů a zpomalení pohlavního vývoje.

Hned za dětmi jsou těhotné ženy, u nichž se může nedostatečný příjem zinku negativně projevit nejen na vyvíjejícím se plodu, ale i na průběhu těhotenství. Mírný nedostatek zinku v těhotenství se zpravidla projeví až po porodu, avšak může zapříčinit i porodní komplikace. Novorozenci, jejichž matky neměly během jejich prenatálního vývoje dostatek zinku, vykazují nižší pozornost a horší motorické funkce. Vážný nedostatek tohoto minerálu v těhotenství může v lepším případě způsobit velmi nízkou porodní váhu, v horším tělesná či mentální postižení dítěte nebo potrat.

Mezi další symptomy nedostatku zinku v lidském organismu patří zvýšený výskyt akné a ekzémů, narušení a v extrémních případech i ztráta chuti (nejen smyslu, ale i celkového apetitu) a čichu, zhoršení zraku, jež může přerůst až v šeroslepost, zhoršení imunitních schopností organismu (tento efekt má i předávkování zinkem), kognitivních funkcí, funkcí vaječníků a varlat, omezení produkce testosteronu a vznik Wilsonovy choroby.

Podobně vážné následky může příliš malý příjem zinku způsobit v mozku, kde bez jeho přítomnosti roste riziko vzniku psychologických onemocnění. Nejčastěji se skloňuje deprese a schizofrenie.

Kterou formu zinku vybrat?

Zinek lze v závislosti na požadovaném účinku užívat buď ústně, nebo kožně a v lékařské praxi i nitrožilně. Nejčastěji používanou formou jsou kapsle, tablety či pastilky. V běžných doplňcích je zinek zastoupen ve formě nějaké soli (glukonát, octan, glycinát, pikolinát, orotát, sulfát zinečnatý atd.) a tedy ne ve formě zinečnatých iontů, které jsou pro organismus využitelné. Účinnost jednotlivých doplňků se tak odvíjí od toho, jak snadno dokáží jednotlivé soli bez náboje do těla kladně nabité zinečnaté ionty uvolnit. Za pozornost zde stojí tři konkrétní formy:

Zinek bisglycinát je chelátová forma zinku disponující lepší vstřebatelností a biodostupností tohoto minerálu v organismu.

Glukonát zinečnatý (zinek glukonát) je společně s octanem zinečnatým jedinou zinečnatou solí dostupnou v doplňcích, jež je schopna uvolnit do organismu významnější množství zinku ve formě zinečnatých iontů. Pokud předpokládáme pH lidských buněk 7,4, uvolní glukonát do těla 50 % svých iontů a octan dokonce 100 %. Lze tedy říci, že octan je 2x účinnější než glukonát. Paradoxem ale je, že u řady komerčních doplňku stravy se zinkem (například u oblíbených pastilek, jež se nechávají rozpustit na jazyce) ani jednu z těchto dvou sloučenin většinou nenaleznete. Je tedy potřeba hledat.

Dávkování

Doporučená denní dávka (referenční hodnota příjmu/RHP) zinku pro dospělého člověka je dle platné legislativy 10 miligramů (mg). Sportovci a zejména těhotné a kojící ženy by měli přijímat vyšší množství, a to zhruba 25 mg denně. Zvlášť pečlivě by si svůj příjem zinku měly hlídat matky vegetariánky a veganky, které z rostlinné stravy nemohou přijmout stejné množství zinku, jako z živočišné, a tak je mnohdy nějaká forma suplementace na místě.

Dávkování lez krátkodobě, ideálně na týden, navýšit až na 50 mg (pokud víte, že vám takové množství nedělá problém, v opačném případě je za limit lepší považovat 40 mg) denně, pokud si to žádá situace (zjištěný nedostatek zinku v organismu, nachlazení, výrazný fyzický výdej atp.). U vyššího dávkování je však rozumnější užívat zinek cyklicky, tedy 1 týden vyšších dávek a následně 14 dní bez užívání. Alternativou je dlouhodobé užívání nízkých dávek (do 10 mg) denně.

Novorozenci do 6 měsíců by denně měli přijmout 2 mg zinku, batolata a děti od 7 měsíců do 3 let 3 mg zinku denně a následně příjem úměrně věku stoupá až na 10 mg v 18 letech.

Nežádoucí účinky a interakce

Předávkování zinkem je reálné riziko, s kterým je zejména při jeho suplementaci z doplňků stravy nutné počítat. Z tohoto důvodu je na místě se před užíváním jakýchkoliv doplňků se zinkem poradit s lékařem. U některých lidí mohou i nižší dávky zinku vyvolat nevolnost, zvracení, průjem či kovovou chuť v ústech. Za nežádoucí účinky navíc nemusí nést zodpovědnost velikost dávky, ale i zvolená forma zinku. Vážnější předávkování zinkem již může poškodit ledviny či žaludek.

Pokud denní dávka zinku u zdravého dospělého nepřesáhne 40 mg, neměly by se žádné symptomy spojené s předávkováním s největší pravděpodobností objevit. Denní užívání dávek vyšších než 40 mg se rovněž může obejít bez vedlejších účinků, pokud je krátkodobé (cca 1 týden). Dlouhodobé užívání vyšších dávek zinku může v organismu zhoršit absorpci mědi, což může vést až k anémii.

Užívání denních dávek vyšších než 100 mg stejně jako pravidelné denní užívání zinku po 10 a více let bez přestávky zdvojnásobuje riziko vzniku rakoviny prostaty. Stejné riziko vzniká, pokud zinek užíváte v kombinaci s vysokými dávkami multivitaminů. Takto vysoké dávky zinku (nad 100 mg denně) mohou rovněž vyvolat teplotu, kašel, bolest žaludku a řadu dalších zdravotních komplikací. Denní dávka 450 nebo více miligramů zinku může výrazným způsobem snížit obsah železa v krvi. Jednorázové dávky 10-30 gramů zinku jsou již považovány za smrtelné.

Z pohledu interakcí není vhodné zinek kombinovat s chinolonovými a tetracyklinovými antibiotiky, neboť může snižovat jejich absorpci do organismu a tím sabotovat jejich efektivitu. Pokud zinek s těmito antibiotiky z nějakého důvodu užívat musíte, je vhodné jej užít buď 2 hodiny před, nebo 4 hodiny po užití antibiotik. Mezi další známé léky, které negativně interagují se zinkem, patří cisplatina a penicilamin.

Máte s užíváním zinku osobní zkušenost? Podělte se o ni s námi v komentářích! 

Nejsme zdravotní poradci. Informace, které jsme shromáždili, sdílíme pro usnadnění orientace v problematice. Přistupujte k nim kriticky. Rozhodnete-li se na základě našich článků jednat, činíte tak na vlastní zodpovědnost.