Vitamin B12 – správce krvetvorby, DNA a mozku

Vitamin B12 (kobalamin) patří mezi esenciální vitamíny, což znamená, že lidské tělo bez něj není schopno správně fungovat. Je tomu tak proto, že hraje roli v metabolismu de facto každé buňky našeho těla. Je součástí největšího komplexu vitamínů skupiny B, rozpouští se ve vodě a obsahuje biochemicky vzácně se vyskytující kobalt.

Jediné organismy schopné vitamin B12 produkovat jsou bakterie a jednobuněčné organismy zvané archea. V lidském těle jej mohou produkovat některé bakterie tlustého střeva, ale vzhledem k tomu, že k jeho vstřebávání dochází v tenkém střevě, musí člověk vitamin B12 denně přijímat ze stravy či doplňků stravy. Přirozeně se vyskytuje zejména v mase, rybách a mléčných produktech.

Funkce

Jak už bylo řečeno, vitamin B12 ke správné funkci potřebuje každá buňka našeho těla. Jde totiž o významný kofaktor nejen pro syntézu DNA, ale také pro klíčové metabolismy mastných kyselin a aminokyselin.

Dostatek vitaminu B12 je zásadní pro metabolismus homocysteinu, konkrétně pro přeměnu homocysteinu na methionin a zajištění dostatku tetrahydrofolátu, který organismus potřebuje pro syntézu DNA, potažmo pro tvorbu nových buněk. Bez dostatku B12tky se v organismu hromadí destruktivní homocystein a chybí tetrahydrofolát, díky čemuž rapidně klesá produkce buněk, zejména zdravý vývoj a dospívání červených krvinek v kostní dřeni a buněk střevní stěny, jež jsou zodpovědné za absorpci živin. Vitamin B12 je tak významným i pro zdravou krvetvorbu a schopnost střeva absorbovat živiny ze stravy.

Jeho neméně důležitou funkcí je také nepostradatelná role v nervovém systému, kde zodpovídá za zdravý vývoj a funkci mozku i nervových buněk. Bez vitaminu B12 totiž nemůže správně probíhat syntéza myelinu, lipoproteinu, který je základní složkou bílé hmoty mozku i míchy, bez které nemůže fungovat centrální ani periferní nervová soustava. Zcela klíčovou roli v tomto ohledu hraje při vývoji centrální nervové soustavy u dětí.

Aktivní formy vitaminu B12 patří v lidském organismu mezi nejúčinnější dárce methylové skupiny, která je nutná pro recyklaci a syntézu zejména chemických přenašečů v mozku (neurotransmiterů), jež jsou zodpovědné za správné fungování paměti, bdělosti, regulování nálady a dalších mentálních procesů.

Jak poznat nedostatek?

Nedostatek vitaminu B12 charakterizují symptomy vyplývající z jeho důležitosti. Vzhledem k tomu, jak široké spektrum funkcí tato živina v organismu pokrývá, je seznam příznaků deficience vitaminu B12 poměrně široký a zahrnuje vážné zdravotní potíže.

Pokud má organismus k dispozici pouze nižší dávky vitaminu B12, mohou se objevit zárodky neurologických problémů, jako únava, letargie, problémy s rovnováhou (a chůzí), deprese, zhoršení paměti, problémy s dýcháním, částečná ztráta chuti či bolesti hlavy. Jak už bylo zmíněno, klesá také počet červených krvinek, což může způsobit anémii. Snížení počtu buněk střevní stěny zase může zapříčinit zhoršení absorpce živin do organismu a tím některé další zdravotní komplikace. U dětí symptomy zahrnují zpomalení růstu a vývoje a potíže s pohybem.

Vážnější či dlouhodobý nedostatek vitaminu B12 zmíněné symptomy prohlubuje, zhoršuje (rapidní zhoršení reflexů, svalové činnosti, paměti, chuti), může se přidat zhoršená srdeční činnost a v extrémních případech i psychóza. Pokud není nedostatek vitaminu B12 včas léčen, mohou se některé symptomy jeho nedostatku stát nezvratně permanentními.

Problémem u pozorování projevů nedostatku vitaminu B12 je skutečnost, že lidské tělo si v játrech (pokud může) ukládá jeho zásoby, které postupně uvolňuje do oběhu v rozmezí 3-5 let. Nedostatečný denní přísun B12tky tak na sobě nemusíte poměrně dlouho pozorovat.

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné přirozené rostlinné zdroje vitaminu B12, je jeho nedostatek a s ním spojené vážné zdravotní potíže v civilizovaném světě nejrizikovější pro vegetariány a vegany.

Kterou formu vitaminu B12 vybrat?

Pro účely užívání vitaminu B12 existují tři základní formy, se kterými se lze setkat nejčastěji.

Kyanokobalamin je komerčně vyráběná forma vitaminu B12, jež se přirozeně v přírodě nevyskytuje, ale kterou tělo umí přeměnit do formy aktivního koenzymu. Je vyráběna za pomocí bakterií a následným čištěním aktivním uhlím, velmi dobře krystalizuje a nevyznačuje se citlivostí na oxidaci při kontaktu se vzduchem. Proto jde o formu vitaminu B12, která se zpravidla používá do doplňků stravy či multvitamínů.

Hydroxokobalamin je forma vitaminu B12, která se přirozeně vyskytuje v lidském těla a zároveň je často využívána ve farmakologii. Tuto formu produkují bakterie a vzhledem k tomu, že na sebe velmi ochotně váže ionty kyanidu, bývá hydroxokobalamin používán jako protijed při otravě kyanidem. Tato forma vitainu B12 je nejčastěji podávána v tekuté formě injekcí. Hydroxokobalamin se v těle na aktivní enzymy mění snadněji než kyanokobalamin, avšak je zároveň dražší. Jde rovněž o preferovanou formu vitaminu používanou lékaři při léčbě některých chorob a poruch spojených s nedostatkem B12tky.

Adenosylkobalamin a metylkobalamin jsou dva enzymaticky aktivní kofaktory vitaminu B12, které se přirozeně vyskytují v lidském těle, které za normálních podmínek uchovává většinu svých zásob B12 ve formě adenosylkobalaminu. Z ní pak dle potřeby umí bez problémů vytvořit metylkobalamin, který je rovněž často používán pro doplňky stravy. Obě tyto aktivní formy jsou důležité pro správné fungování metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Pokud trpíte nedostatkem vitaminu B12, je po poradě s lékařem vhodné neužívat za účelem léčby pouze metylkobalamin, ale kombinovat jej i s hydroxokobalaminem a kyanokobalaminem.

Dávkování

Oficiální doporučená denní dávka vitaminu B12 pro dospělého člověka, která vychází z legislativy, je 2,5 mikrogramu (μg). Vyšší dávky (do 5-7 mikrogramů) jsou doporučovány těhotným ženám, jejichž jídelníček obsahuje živočišné produkty. Doplňování vyšších dávek vitaminu B12 prostřednictvím doplňků stravy je doporučováno zejména těhotným vegetariánkám a vegankám. To samé platí také pro starší osoby, které mohou mít problém absorbovat efektivně vitamin B12 ze stravy. U dětí od 1 roku do 17 let by dávkování s věkovým růstem mělo pozvolna stoupat z 1,5 do 3,5 μg denně. V případě výskytu symptomů naznačujících nedostatek vitaminu B12 v organismu mohou být v závislosti na jejich vážnosti podávány denní dávky 300 až 10,000 μg. Z pohledu efektivity se jako nejúčinnější jeví ústně podávané denní dávky okolo 1000 μg, avšak zásadním ukazatelem správnosti dávkování je vždy ústup symptomů a zlepšení zdravotního stavu.

Nežádoucí účinky a interakce

Dle aktuálních vědeckých poznatků je riziko předávkování vitaminem B12 velmi malé a ani při vysokém denním příjmu (5-10 mg) nebyly popsány žádné projevy jeho nadbytku. Avšak užívání vyšších než doporučených dávek (zejména u těhotných a kojících žen) není možné prohlásit bezpečným, neboť o jejich 100% bezpečnosti (stejně jako o případné nebezpečnosti) chybí důkazy. Užívání standardních dávek jakýmkoli způsobem (ústně, na pokožku, do nosu či do žíly) však nemá žádné známé negativní vedlejší účinky. U interakcí je tomu jinak a na pozoru se musí mít zejména osoby užívající bakteriostatické antibiotikum chloramfenikol, které účinky B12tky především na červené krvinky inhibuje. Při dlouhodobém užívání této kombinace tak může dojít ke snížení účinku vitaminu B12 na tvorbu nových červených krvinek a tím k významnému a zdraví nebezpečnému podkopání jedné z jeho klíčových funkcí.

Máte s užíváním vitaminu B12 osobní zkušenost? Podělte se o ni s námi v komentářích! 

Nejsme zdravotní poradci. Informace, které jsme shromáždili, sdílíme pro usnadnění orientace v problematice. Přistupujte k nim kriticky. Rozhodnete-li se na základě našich článků jednat, činíte tak na vlastní zodpovědnost.