Molybden – nepostradatelný správce životních funkcí

Molybden je nepostradatelný stopový prvek nejen pro člověka, ale obecně pro vše živé. Nezbytný je primárně pro fungování běžných životních funkcí a to i přes to, že ho v tkáních najdeme opravdu jen v malém množství. Řadí se k esenciálním stopovým prvkům a jeho hlavní význam spočívá zejména v řadě enzymových reakcí v lidském těle.

Kromě aktivní účasti v enzymatických systémech hraje molybden roli také při prevenci zubního kazu a jeho přítomnost v těle zvyšuje tvrdost zubní skloviny. Živé organismy jej potřebují také ke správnému hospodaření s dusíkem. 

Výrazný nedostatek molybdenu v těle může vést v nejhorším případě k vážným poškozením mozku. Naopak toxicita je u molybdenu velmi nízká a žaludeční potíže se i při přílišném přijmu objevují jen velmi zřídka. Samozřejmě i v tomto kontextu existuje mnoho výjimek, zvlášť potom při kombinaci s jinými léčivy.

Funkce

Molybden je strukturní složkou molybdopterinu, kofaktoru syntetizovaného tělem, který je důležitý pro funkci čtyř enzymů: sufit oxidáza, xantinoxidáza, aldehydoxidáza a mitochondriální amidoxim redukující složky (mARC). Tyto enzymy mají za úkol metabolizovat aminokyseliny obsahující síru a heterocyklické sloučeniny včetně purinů a pyrimidinů. Xantinoxidáza, aldehydoxidáza a mARC se také podílejí na metabolizaci léčiv a toxinů. 

Absorpce molybdenu by podle dosavadních výzkumů měla být umožněna pasivním nezprostředkovaným procesem. Jak ovšem nastává ve střevním traktu dosud není známo.

Hlavním regulátorem molybdenu v těle jsou ledviny. Nesou odpovědnost také za jeho vylučování z organismu. Pokud bychom hledali uložení molybdenu v těle, pak se s ním setkáme ještě v játrech, nadledvinách a kostech.

Jak poznat nedostatek molybdenu?

Nedostatek molybdenu v těle byl dosud zaznamenán pouze u lidí se vzácnými genetickými vadami některých enzymů. Brání totiž syntéze molybdopterinu a sulfidu oxidázy. U této vzácné metabolické poruchy známé jako nedostatek kofaktoru molybdenu zabraňují mutace několika genů biosyntézu molybdopterinu. Vzniká tak absence, která vede ke zhoršené funkci enzymů metabolizující siřičitany. Objevit se může encefalopatie a záchvaty. Neurologické poškození je v tomto případě tak rozsáhlé, že vede ke smrti během několika dní od narození jedince.

Pro zajímavost, k jedinému hlášenému nedostatku molybdenu došlo v roce 1981. Pacient dostával parentální výživu bez molybdenu a vyvinula se u něj tachykardie, tachypnoe, bolest hlavy, noční slepota a kóma. Po podání molybdenu všechny tyto příznaky ustoupily.

Jak poznat nadbytek molybdenu?

Vzhledem k avizované nízké toxicitě nemusí být nadbytek molybdenu příliš nebezpečný. Existuje ovšem podezření, že vyšší příjem snižuje hladinu mědi a křemíku v krvi. Riziko ovšem představují místa, kde se molybden těží a následně zpracovává. Lidé pracující v metalurgických závodech, kteří jsou vystaveni vyšším dávkám, mohou trpět nespecifickými symptomy. Objevuje se chronická únava, bolesti hlavy nebo bolesti kloubů.

Formy

Potraviny bohaté na molybden

Obsah molybdenu v potravinách okolo nás je přímo závislý na jeho množství v půdě a případně také ve vodě používané k zavlažování. Pitná voda v tomto kontextu obsahuje jen malou špetku.

Nejvíce molybdenu najdeme v luštěninách a v obilninách. Až potom následuje ovoce, zelenina případně živočišné produkty. Pro dospívající a děti bývají hlavním zdrojem molybdenu mléčné a sýrové výrobky. Pokud potřebujete do svého jídelníčku zabudovat jídla s vyšším obsahem molybdenu, podívejte se po následujících potravinách:

• Černé fazole

• Hovězí játra

• Fazol měsíční

• Nízkotučný jogurt

• Mléko

• Brambory

• Banány

• Bílá rýže

• Chléb

• Arašídy

• Kuřecí maso

• Vejce
• Špenát

Důležité je zmínit, že stále nebyla nalezena jednoduchá a levná metoda jak stanovit obsah molybdenu v potravinách. 

Doplňky stravy

Molybden se v doplňcích stravy objevuje buďto samotný, s příměsí dalších minerálů nebo v multivitamínových produktech. Najdeme jej především ve formách:

• chlorid molybdeničitý

• molybdenan sodný

• glycinát molybdenu
• chelát aminokyselin molybdenu

Množství molybdenu se v závislosti na typu produktu pohybuje od 50 mikrogramů až po 500 mikrogramů.

Dávkování

Nejčastěji se udává, že denní příjem molybdenu v potravě by se měl pohybovat okolo 80-100 mikrogramů. Tato hranice je bezpečně pod maximální dávkou 2000 mikrogramů a zároveň bezpečně nad dávkou minimální. Případnou výjimku z příjmu určitě diskutujte se svým lékařem. Nadbytek molybdenu je tělo v rámci možností schopno vyloučit v moči.

Výjimky

Zatím není známa žádná skupina lidí, která by musela výrazně příjem molybdenu měnit v závislosti na zdravotních problémech. Své na tom nese jistě i fakt, že se molybden nepoužívá jako standardní léčivo nemocí.

Konzumace

S největší pravděpodobností dostatek molybdenu přijmete v každodenní stravě. Pokud se dostanete od lékaře doporučení na doplněk stravy, pak prodiskutujte také jeho ideální dávkování. Obvykle se užívá samozřejmě v závislosti na obsahu molybdenu jedna tableta s jídlem denně. 

Kombinace léčiv

V současnosti nejsou stanoveny žádné relevantní interakce molybdenu s jinými léčivy. Užívat doplňky stravy tak lze bez obav z vedlejších účinků, vše ale pro jistotu nejprve prodiskutujte s lékařem.

Nejsme zdravotní poradci. Informace, které jsme shromáždili, sdílíme pro usnadnění orientace v problematice. Přistupujte k nim kriticky. Rozhodnete-li se na základě našich článků jednat, činíte tak na vlastní zodpovědnost.